(Hele, čéče, já to vim....)
Co je to ten Vim ?
Vim je ideální nástroj pro editaci textu
(a to i hodně velkého - stovky MegaBajtů).
Poslouží výborně jak běžnému uživateli,
tak i programátorům a IT kutilům
například pro editaci zdrojových kódů.
http://www.vim.org
Silný nástroj v nenápadném kabátě
Vim je zkonstruovaný pro velký výkon a snadnou použitelnost.
Proto se někomu může zdát na pohled chudý a strohý.
Opak je ale pravdou. Editor Vim má velmi mnoho možností a funkcí.
Lze jej téměř nekonečně konfigurovat, parametrizovat,
rozšiřovat a přizpůsobovat.
Uživatel tak dostává do rukou nástroj,
který sám dokáže doladit až naprosto přesne ke svým potřebám
...a někdy ještě o kousek dál :-)
Jak se to ovládá ?
Editor Vim je svým ovládáním maličko zvláštní,
a zdědil jej po svém předkovi - editoru vi.
Ovládání pomocí klávesnice na první dojem může působit komplikovaně.
Ale je to pouze otázka zvyku, než uživatel přejde
na ovládání pomocí příkazů.
Situaci nám již několik let velmi usnadňuje
verze s grafickým rozhraním - gVim,
která standardně obsahuje bohaté menu včetně ikonek.
Kde to roste ?
Vřele doporučuji nainstalovat gVim,
který je k dispozici pro Windows, GNU/Linux i MacOS-X, OS/2, Amiga a další.
http://www.vim.org/download.php
Jak se to používá ?
Vim i gVim mají ovládání shodné.
Pouze gVim obsahuje grafickou nadstavbu s menu a s ikonkami,
takže jeho ovládání je pro začátek snazší.
Startujeme VIM/gVim
Editor Vim spustíme naprosto obyčejně jako každý jiný program.
V případě Windows otevřeme EXE soubor (vim.exe, gvim.exe)
V případě Linuxu najdeme Vim mezi programy a spustíme.
Editor Vim lze spouštět také z příkazové řádky a to tak,
že "zavoláme" jeho jméno uvnitř konzole jako příkaz.
Příkazy pro ovládání vim-u se zapisují pomocí dvojtečky,
respektive za dvojtečku. Díky tomu vim pozná,
že po něm požadujeme provedení zapsané akce.
Pro zadávání příkazů je nutné být v příkazovém módu.
Tedy mít vypnutý jak insert, tak replace mód.
Nejsnadněji se k němu dostanete dvojitým stisknutím
klávesy ESCape.
Není nutné si všechny příkazy pamatovat.
Stačí část názvu. Po zapsání dvojtečky a části názvu
a následným opakovaným stisknutím TABulátoru
nám editor vim zobrazí všechny relevantní příkazy.
Komplexní nápovědu a odkazy na jednotlivá témata nápovědy
získáme po zadání příkazu HELP ( :help ).
Otevíráme, zavíríme a měníme soubory
:w - uložit soubor
:sav - uložit soubor JAKO
:open - otevření souboru
:insert - přepnutí do zápisového módu
Měníme, dělíme okno a pracujeme s více soubory
Ctrl+W a pak stisk klávesy s - rozdělí okno horizontálně
Ctrl+W a pak stisk klávesy v - rozdělí okno vertikálně
Ctrl+W a pak stisk klávesy w - přepne do vedlejšího panelu
Zkuste například toto pořadí uvedených tří příkazů(+ jeden bonus):
1.) Ctrl+W a s
2.) Ctrl+W a w
3.) Ctrl+W a v
4.) Sexplore
Prohlížíme obsah disku a listujeme
:Sexplore - otevře průzkumníka disku a zároveň rozdělí okno
Nyní můžeme pomocí kláves procházet obsah svéh odisku
a vybráním položek ../ , nebo ./ v horní části průzkumníka
se lze pohybovat v adresářové struktuře směrem vzhůru "ke kořeni".
Rozkazujeme a zavíráme editor
:! - přidáním vykřičníku za příkaz nutíme vim provést daný příkaz
okamžitě a "bez diskuse"
Vim nezobrazí žádná případná varování a nebu ani protestovat
a pokud to práva uživatele dovolují, tak příkaz okamžitě provede.
Upozornění: vykřičník používejte opravdu opatrně!
Jeho použití může být někdy vhodné při zavírání okna s více panely,
kde jsme nic neměnily.
:q - uzavře aktuální panel
:qa - uzavře panel včetně celého editoru.
Vhodné k úplnému ukončení práce s editorem.